V létě nebyl prostor na doplnění týmu, lituje Machálek po svém konci v Brně
Trenér Brna Miloslav Machálek v přípravném utkání proti Olomouci. | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA
„Nelituji toho, že jsem to rozhodnutí (loni) udělal. Beru tuhle kapitolu svého života jako velkou zkušenost,“ pravil 59letý Machálek, pod jehož vedením Zbrojovka padla na předposlední místo o skóre před Opavou. Smlouvu v Brně sice má ještě na další dva roky, o své budoucnosti ale ještě jasno nemá.
Třetí změna na pozici trenéra ve fotbalové lize, v Brně skončil Machálek |
Čekal jste, že budete odvolán?
Vždycky s tím musíte počítat. Nesete plnou zodpovědnost za výsledky, ty v našem případě nebyly, a tohle je běžná reakce. Klub musí reagovat, pokud se mužstvu nedaří. Na řadě je ve většině případů trenér, s tím do toho my trenéři jdeme a já to plně respektuji.
Tušil jste už po sobotní porážce s Pardubicemi, že v Brně končíte?
Abych řekl pravdu, nemůžu říct, že bych to tušil. Trenér s tím počítat musí, ale abych to tušil, to ne.
Proč se Zbrojovka do bodu, kdy musí měnit trenéra, dostala?
Je to souběh okolností. Objektivní příčiny jako covid, pozdní dohrávání soutěže (druhé ligy), krátká přestávka před vstupem do první ligy, málo prostoru na dostatečné doplnění týmu. To jsou věci, které s tím úzce souvisejí. Stejně jako jsem po postupu uvedl, že je kolektivní prací nás všech, tak i tohle byla práce nás všech, co ve Zbrojovce jsme.
Vyčítáte si vy osobně něco?
Samozřejmě nad tím přemýšlíte, co byste udělal jinak. Něco ano, ale konkrétní nebudu.
Šla Zbrojovka do první ligy posílena dostatečně na to, aby mohla hrát na vyšších příčkách?
Hromada věcí se sečetla. Honza Hlavica (posila z Líšně) se zranil hned v prvním přípravném utkání, Pavel Dreksa (kapitán) se zranil před prvním mistrákem, mimo hru bylo hodně dalších hráčů, přišel covid... Podepsalo se to na nás a prvních šest kol jsme vyloženě nezvládli. Když jsme se pak nadechovali, nepotvrdili jsme to ani jednou v domácím zápase.
Proto se ptám, jestli mužstvo nemělo být po postupu do nejvyšší soutěže posíleno víc.
My jsme na tom pořád pracovali a kádr doplňovali, reagovali jsme na marodku. Přišli Gajič a Reiter, ale vidíte, že je tam i kopec smůly. Reiter je zraněný, v posledním zápase se zranil Moravec... Příčin je hodně, ale proč se v tom pitvat. Je to tak, jak to dnes je.
Jste optimista ohledně záchrany Zbrojovky v první lize?
Vždycky jsem optimista, ale vyjadřovat se k tomu nebudu, protože už u toho nejsem.
Jak budete na svoje angažmá ve Zbrojovce vzpomínat?
Jako na obrovskou zkušenost. Tak jak se nám podařil konec podzimu a jaro velmi dobře odpracovat, tak jsme trochu narazili na kvalitu první ligy.
Podcenil jste ji?
To není o podcenění. Je to o tom, že jsme do ligy nevstoupili dobře a v prvních zápasech jsme se poráželi sami. Je to o adaptaci a prvoligových zkušenostech. Na rozdíl od druhé ligy vás první liga hned potrestá; tuto zkušenost jsme získali velice záhy. Vstup se nám nepovedl a pak se to už nabalovalo. Čím víc porážek bylo a poté, co jsme nezvládli doma zápasy s Příbrami a Českými Budějovicemi, kdy jsme se mohli nadechnout, tak na mužstvo padla deka. To je normální.
Počítal jste s tím, že v Brně alespoň dokončíte podzim?
Nezlobte se, ale to není otázka na místě. Pracujete, pak přijde rozhodnutí klubu a vy ho musíte akceptovat. Na tuto otázku vám neodpovím.
Předal jste svoje poznatky Richardu Dostálkovi, který vám dělal asistenta a nyní vás střídá?
Nebylo potřeba. Šlo o naši kolektivní práci.
Budete pokračovat v trenérské kariéře někde jinde?
Přiznám se, že nad tím teď nepřemýšlím. Je to moc čerstvé. Potřebuji to vstřebat.




