SK Líšeň - AC Sparta Praha 0:3 (0:2)

Branky: 14. a 38. Drchal, 88. Minčev.

ŽK: Stáňa – 0.

Rozhodčí: Hocek – Paták, Caletka. Delegát: Bábíček.

Líšeň: Veselý – Pašek (66. Bednář), Jeřábek, Ševčík, Lutonský – Kučera (66. Burda) – Stáňa, Málek, Matocha (81. Otrísal), Rolinek (76. Ulbrich) – Silný (76. Zikl). Trenér Valachovič.
Sparta: Heča – Vindheim, Panák, Štetina, Wiesner – Souček, Sáček (80. Jonáš) – Karlsson (89. Vitík), Karabec (89. Ryneš), Haraslín (64. Minčev) – Drchal. Trenér Vrba.

Místo: Stadion SK Líšeň. Diváků: 2070.

Bylo by bláhové opíjet se myšlenkou, že když před čtrnácti lety tehdy divizní Líšeň vyřadila v poháru Slavii, co by dnes druholigový celek nevyřadil Spartu. Hrajeme sice na špici druhé nejvyšší soutěže, ale Sparta okupuje ještě lepší příčky v nejvyšší soutěži. A hlavně hraje evropské poháry. Trenér Vrba si mohl dovolit nechat doma značnou část základní pohárové sestavy. Přesto postavil proti nám celek, jehož bonita je mnohem hodnotnější, než má náš tým.

Trenér Valachovič rozhodně nekalkuloval s blízkostí termínu mistrovského zápasu s Jihlavou. Do hry poslal základní jedenáctku, s níž hraje fotbalovou národní ligu. Možná i proto jsme si vypracovali první šanci zápasu. V 9. min. po zisku míče postupovali čtyři naši hráči na dva sparťany. Silný se rozhodl vzít odpovědnost na sebe. Nenahrál ani doleva Rolinkovi, či doprava Málkovi nebo Stáňovi, ale vypálil z více než 20 m střelu, která skončila vedle tyče branky, střežené Hečou. O chvíli později vyrazil Veselý míč vypálený Součkem. Ve 14. min. však kapituloval, když Haraslínův míč prošel přes celou branku na zadní tyč, kde dorážel Drchal. Ten samý hráč rozhodl v létě přípravné utkání stejných soupeřů.

Brzká branka nás ochladila a Spartu zklidnila. Když přišel ve 38. min. druhý gól, také laciný, bylo jasné, že se zázrak konat zřejmě nebude. Sáčkův nákop do vápna poslal Souček hlavou opět přes celou branku ke druhé tyči, kde Drchal musel mrsknout rybičku, aby v ní hlavou podruhé překonal Veselého. Ve druhé půli jsme si vypracovali více šancí než soupeř, který však v pohodě hrál to, co potřeboval. Kontaktní branka visela ve vzduchu. Silného rána minula těsně cíl, Rolinek z deseti metrů nastřelil bránícího hráče. Vypadalo to na příznivý výsledek, ale těsně před koncem proměnil třetí sparťanskou šanci střídající Minčev, když dostal od Karlssona pas za obranu. Tudíž jsme prohráli..., nicméně se vztyčenou hlavou.

TRENÉŘI PO UTKÁNÍ

Milan Valachovič: „Škoda, že jsme neproměnili naši první šanci a chvíli poté sami inkasovali. Zaplatili jsme za chybu v předfinální fázi. Druhý gól padl po standardce. I tak se zdálo, že dosáhneme relativně slušného výsledku, proto mně mrzí i třetí laciný gól. Zápas se Spartou je zajisté motivační pro hráče, lákavý pro diváky, ale pro trenéry je hodně ošidný. Nesmí dopustit, aby došlo k ostudě. Přitom je nutné myslet i na souběžnou mistrovskou sezónu. Ve druhé půli jsem proto střídal nikoliv kvůli nespokojenosti s výkonem hráčů, ale začal je šetřit na sobotu.“

Zdeněk Vrba: „Moc nám pomohly dvě první branky. Navíc úvodní gól padl hodně brzy. S výsledkem jsem samozřejmě spokojený. Nikoliv však s některými situacemi na hřišti, které jsme měli řešit zcela odlišně. Ale to si probereme interně. Viděl jsem zápas Líšně s Duklou, kdy jsem se přesvědčil o tom, že Líšeň má svoji kvalitu. Trochu jsem se obával plného hlediště a bouřlivého jednání, s nímž jsme se potkali. Musím však dodat, že obecenstvo fandilo svému mužstvu férově.“