„Pan Fait nám pomohl klub zachránit, ne že ho Líšeňákům vzal,” říká Karel Hladiš.

Předsezonní rozhovor s ikonou líšeňského fotbalu. Člen představenstva SK Artis Brno, člen vedení akademie SK Artis Brno Líšeň - Žabovřesky a nadále i předseda spolku SK Líšeň vysvětluje, jak se vyvíjela restrukturalizace klubu do dnešní podoby a jaká prožívá očekávání.

Jak prožíváte v současnosti přípravné období fotbalistů SK Artis, které se asi liší od předchozích let, kdy jste to táhl celé sám s úzkým kolektivem spolupracovníků?

I tak hekticky. Máme zájem na tom, aby vše dobře dopadlo. Vypadá to, že se posunujeme v našem snažení zase o kus dál, což bylo v jubilejním loňském roce vážně ohroženo.

Můžete prosím, hlavně tedy i pro mimolíšeňské fanoušky přiblížit, jaké bylo historicky Vaše fotbalové působení zde v Líšni?

Přišel jsem do klubu v roce 1984. Nejprve jsem se staral a trénoval první mužstvo. Vzhledem k pracovnímu vytížení jsem se časem přesunul na pozici hrajícího trenéra druhého týmu. V roce 1990 jsem se stal předsedou SK Líšeň, který jsem vyčlenil z tehdejšího Spartaku Líšeň. Tehdy měl klub SK Líšeň jen čtyři družstva. Muži hráli v městském přeboru. K dispozici jsme měli jen jedno škvárové hřiště.

V pozici předsedy jste vloni oslavil i stoleté jubileum klubu. Jaké postavení měla Líšeń v době oslav, kdy jste stál v čele klubu 35 let?

Muži postoupili až do druhé ligy a několik let byli i blízko baráže o nejvyšší soutěž. Druhý tým se ze základní soutěže probojoval až do divize. Mládež hrála v nejvyšších moravských soutěžích, ženy bojovaly ve druhé lize. Místo škváry je tu stánek s dvěma tribunami, hřiště s umělým povrchem, areál v Mariánském údolí. Starali jsme se o více než třicítku družstev. Při stávající inflaci se zvedal neustále i rozpočet. Nebylo vůbec snadné náklady pokrýt.

Jak se vlastně zrodilo spojení Hladiš - Fait?

Začnu trochu z historie. Když jsme postoupili do třetí ligy, požádal jsem o pomoc pana Maršálka. Jenže ten sponzoroval hokej, ale doporučil mi pana Faita. Na toho jsem si vzpomněl na podzim minulého roku, kdy jsem poznal, že už bez podpory a pomoci nedotáhnu snažení fotbalistů Líšně ve druhé lize. Hrozil krach. Nepřál jsem si, aby Líšeň dopadla jako svého času Kénik či Čafka. Chtěl jsem Líšeň zachránit. Poslal jsem panu Faitovi esemesku. Pozval mě na osobní jednání. Tam mě ujistil, že chce klubu pomoci.

Na sociálních sítích je mnohdy nový majitel doslova osočován, že klub Líšeňákům ukradl. Co na to říkáte?

Nesmysl. Dohodli jsme se, že působnost klubu rozšíříme na celé město, z čehož vyplynul i nový název. Klub bude působit v Líšni, držet jeho dosavadní barvy, respektovat jeho stoletou historii. Takto bylo vše předem dojednáno. Tímto jsme zažehnali hrozící bankrot SK Líšeň. Tenhle spolek existuje vedle SK Artis Brno a SK Artis Brno-Žabovřesky dál. Patří mu areály na Kučerově ulici i v Mariánském údolí. V působnosti SK Artis jsou jen hráči druholigového týmu a licence pro druhou ligu. Existuje ještě dohoda, že pokud by pan Fait chtěl zrušit klub, musí jej přednostně po dobu pěti let nabídnout SK Líšeň. Pan Fait má zájem rozvíjet nejen druholigový klub, ale podpořil finančně i akademii, zastřešující naši mládež. Rozšířil se počet družstev, o něž pečujeme v rámci akademie, či SK Líšeň. Dorostenky budou hrát 1. ligu, starší žáci postoupili do 1. moravské ligy.

Měl jste i nějaké jiné varianty záchrany klubu?

Jednal jsem s více zájemci, ale k ničemu vážnému nedošlo. Byl tu i zájem zahraničního partnera ze Švýcarska. Jenže nebyly tu záruky úspěchu. Navíc jsem nechtěl dopadnout jako některá jiná města s podporou zahraničních investorů. U pana Faita jako brněnského patriota byla jistota, že klub nepřevede mimo město.

Co říkáte na ambice SK Artis?

Udělalo se tu hodně práce. Za nového majitele se profesionalizovalo vedení klubu i realizační tým. Přivedli se kvalitní fotbalisté. Za líšeňské éry to bylo nemyslitelné. Sledoval jsem pečlivě přípravná utkání. Noví hráči nepřišli jen na jednu sezonu, ale s úmyslem delšího působení. Trenér Chytrý změnil styl hry. Změně se podvolili i naši dosavadní hráči, kteří šli hodně nahoru, a tak zatím sledujeme atraktivní hru. Z mužstva, které myslelo spíše na záchranu, je dnes sebevědomý tým, jenž ví, že může hrát o postup. Myslím si, že by mělo najít podporu u líšeňských fandů, i když musí z technicko-provozních důvodů hrát ligové zápasy v Králově Poli. Ale pořád je to klub, který má své kořeny v Líšni, sídlo v Líšní a já věřím, že se bude včetně mládeže nadále rozvíjet a dělat radost nejen Líšeňákům, ale celému Brnu a okolí.

Fanoušci nelibě nesou právě i přesun domácích zápasů do Králova Pole, někteří hrozí dokonce bojkotem utkání z tohoto důvodu.Mrzí Vás to?

Řídící orgán II. Ligy LFA rozhodl, že od 1.7.2025 se II. Liga může hrát jen na stadionech, které mají umělé osvětlení. Přes veškerou snahu a pomoc města i městské části Líšeň a věřím, že i kraje, se SK Líšeň v tomto termínu nepodařilo umělé osvětlení dokončit. Ale snaha dobudovat toto osvětlení trvá, jsou hotové rozvody, patky a ještě v červenci se budou stavět sloupy a montovat svítidla. Následně tak mohou sloužit tréninkům A mužstva v době, kdy budou hrát utkání v ShipEx Aréně nebo u soupeřů pod umělým osvětlením. Posledních pět let měla SK Líšeň od města Brna souhlas hrát na Srbské, pokud bychom nesplňovali podmínky LFA. V tomto roce poprvé je prostě nutnost hrát v Králově Poli. Věříme, že si tam fandové najdou cestu. Pan Fait rozhodl, že stojí o každého diváka. Pro příznivce z Líšně a jejich komfort vypravuje zdarma autobus od Bistra Za Bránou na Srbskou a zpět. Pevně věřím, že si tam cestu najdou a tímto bych chtěl pozvat na utkání do ShipEx Arény všechny fanoušky.